Vyzdvižení trosek amerického bombardéru B24J - Palačov 3.5.2008
V neděli 17. prosince 1944 se nad severní Moravou a Slezském odehrála mohutná letecká bitva mezi německou Luftwaffe a americkou 15. leteckou armádou USAAF, která vešla do dějin II. světové války jako největší vzdušný souboj nad naším územím v tehdejším Protektorátu „Böhmen und Mähren“.
Toho dne odstartovalo z jižní Itálie z 13 letišť 15. americké letecké armády 527 těžkých čtyřmotorových bombardérů B-17 Flying Fortess a B-24 Liberator v doprovodu 300 stíhaček P-38 Lighting a P-51 Mustang. Cílem této mohutné letecké formace bylo bombardování a zničení továren na výrobu syntetických paliv v Odertalu a Blechhammeru Nord a Süd v nynějším Polsku. Nad jugoslávským pobřežím bombardéry vytvořily tři skupiny pro útok na jednotlivé cíle. Jakmile byly americké svazy zachyceny radiolokátory Freya na Istrijském poloostrově, spustili Němci poplach. Při přeletu nad našim územím v oblasti mezi Olomoucí a Přerovem byl jeden z bombardovacích svazů napaden německými stíhači, kteří proti němu odstartovali ze vzdálených letišť až z okolí Berlína. Jednalo se o asi 100 stíhacích letadel typu Messerschmitt Bf 109 G a Focke-Wolf FW 190 A elitní stíhací eskadry JG 300 „Wilde Sau“ určené k obraně „německé říše“. V následné gigantické bitvě, která se na nebi po sléze rozhořela a rozšířila se i do prostoru Novojičínska bylo zničeno celkem na 53 německých stíhaček a 25 letadel amerických a znamenala ztrátu 222 letců obou bojujících stran.
Členům Klubu přátel Suchdolu n.O. - sekce vojenské historie, kteří se dlouhodobě zabývají pátráním po osudech letců a jejich sestřelených letadel se podařilo dosud lokalizovat jen v okolí Novojičínska místa dopadů 9 německých strojů. Výsledky badatelské práce jsou následně veřejnosti prezentovány ve vojenské expozici Muzea městyse Suchdol n.O. , kde se návštěvník může seznámit nejen s nalezenými fragmenty jednotlivých letadel, ale i s osobními věcmi letců i s konkrétními údaji o nich. Obětí „Krvavé neděle“, jak je také toto velké letecké střetnutí ze dne 17.12.1944 nazýváno, se stala na Novojičínsku i posádka amerického bombardéru B-24 J Liberator zvaný „Flying Finger“ (Létající prst), který havaroval po útoku německých stíhaček u nedaleké obce Palačov. V troskách letounu tehdy zahynuli čtyři členové jeho posádky. V roce 1946 byl americkým letcům v blízkosti místa havárie odhalen památník, kterému dominovala letecká vrtule. V období komunistické totality zde byli lidé, kteří se přišli v den výročí poklonit památce těchto letců, režimem tvrdě perzekuováni. Pietní akce probíhaly za asistence StB. Památník se tak stal i během totality symbolem boje za svobodu. Bohužel na podzim roku 2007 došlo k znesvěcení tohoto památníků neznámým pachatelem, který vrtuli hanebným způsobem uřezal a odcizil spolu s původní tabulkou se jmény letců. Tento čin, který nenalezne žádnou omluvu se stal důkazem úplného morálního úpadku některých jedinců naší společnosti. Místní lidé, kterým tento čin nezůstal lhostejný a hluboce jim opovrhli se zasloužili o náhradu ukradené vrtule za její repliku z plastu. Ta byla znovu osazena na pomník dne 29.7.2008, shodou okolností i za účasti zástupců amerického velvyslanectví v Praze, kteří v tu dobu navštívili Suchdol n.O. Doufejme, že replika vrtule zde vydrží před nájezdy vandalů a podobných morálních ubožáků! Tímto bychom chtěli Palačovským občanům za obnovu tohoto pietního místa moc poděkovat.
K poškození památníku amerických letců v Palačově nezůstali lhostejní ani členové Klubu přátel Suchdolu n.O., kteří od října 2007 připravovali akci pro záchranu a evidenci fragmentů havarovaného bombardéru, které jsou dosud uchovávány mezi místními lidmi. Některé z věcí se podařilo zapůjčit i pro Muzeum městyse, kde bude část stálé expozice věnována právě Palačovu. Dále byla následně zahájena příprava pro uskutečnění záchranného terénního průzkumu přímo na místě dopadu bombardéru. V dubnu 2008 bylo provedeno zaměření místa dopadu a následná lokalizace trosek letounu nalézajících se dosud pod zemí.
Dále již citace z nálezové zprávy:
„Po přípravách byla vlastní akce zahájena v sobotu 3. května v 8.00 hod. skrývkou ornice. Poté následovalo odstranění závozu (hloubka 0,5 - 1 m) a odkrytí původní kulturní vrstvy kráteru vzniklého po dopadu letadla až na hloubku 2 m (štěrko-jílová vrstva). První drobné fragmenty letounu byly nalezeny již v 8.12 hod. po skrývce ornice v hl. 30 cm. V 9.10 hod. byly vyzdviženy větší části duralových plechů a chladič z hloubky cca 1 m. Následovaly části nosníků motoru a 3 válců dvouřadého 14-ti válcového hvězdicového motoru Pratt & Whitney z hloubky cca 2 m. V hloubce 1 m byly objeveny ohořelé části padáku a protiflakové vesty. Dále byly nalezeny střepy plexiskla, ohořelé části gumových nádrží, palubní hydrauliky, zbytky hliníkového potrubí a gumových hadic, ventily, části elektroinstalace, signované části palubního vybavení a přístrojů, výrobní štítky, části ovládání střeliště, nerezové podávací pásy ke kulometům, nábojnice a střely 0.50 Browning a další menší fragmenty. V 11.53 hod. bylo z více jak 2 m hloubky vytaženo torzo kulometu Browning 0.50 M2 – výrobní číslo: 1534558 (celé značení na pravém boku zbraně: „BROWNING MACINE GUN CAL.50 M2 MANUFACTURED BY BROWN - LIPE – CHAPIN DIV. GENERAL MOTORS SYRACUSE, NEW YORK U.S.A. U.S. No. 1534558“). V troskách letounu byly nalezeny i úlomky kostí a velká část kosti stehenní s kyčelním kloubem patřící některému ze čtyř mužů posádky, kteří ve stroji tehdy zahynuli. Ve 14.54 hod. byly průzkumné práce ukončeny a byl zahájen zásyp výkopu a úprava terénu.
Celá akce v Palačově byla ukončena v 16.15 hod. Místa nálezů hlavních předmětů při záchranném terénním průzkumu a jejich uložení byly zakresleny do situačního nákresu a průběžně byla prováděna fotodokumentace. Nalezené předměty byly následně převezeny do Muzea městyse Suchdol n.O. k očištění a restaurování, kde budou následně zaevidovány a vystaveny veřejnosti v letecké části vojenské expozice muzea“. Tolik k nálezovým okolnostem při prováděném terénním průzkumu v Palačově. Jelikož při výkopových pracích byly v troskách letounu nalezeny i kosterní ostatky letců bylo o nálezu následně informováno i velvyslanectví USA v Praze. Věcí se začala zabývat kancelář vojenského přidělence USA v ČR plukovníka Timothye Lindemanna. Na základě telefonátů bylo dohodnuto převzetí nalezených kosterních ostatků americkou stranou. Dne 29.7.2008 tedy do Suchdolu n.O. přijela delegace zástupců USA vedena zástupcem vojenského atašé SMSgt Andersonem, překladatelkou paní Truhlářovou z ambasády USA v Praze a dvou zástupců vojenské jednotky US Army Memorial Affais Activity pro Evropu z Landstuhlu (Německo). Vlastní návštěva Suchdolu n.O. proběhla přivítáním u úřadu městyse starostou a zástupci Klubu přátel Suchdolu n.O. - sekce vojenské historie a následnou prohlídkou muzea městyse.
Expozice válečná a westernová u zástupců USA udělala velký dojem a ti neskrývali své nadšení nad společnými historickými vazbami mezi Suchdolem n.O. a USA. V muzeu byly také následně oficiálně předány i nalezené ostatky letců z Palačova. Nalezené kosterní ostatky budou dle jejich sdělení putovat na Havaj, kde má americká armáda zřízeno speciální pracoviště pro identifikaci svých vojáků a zde proběhne zjišťování identity letců pomoci testů DNA. O nových informacích k případu a výsledcích pátrání budeme informovat. Z americké strany byla přislíbena i další spolupráce při pátrání i v jiných leteckých případech z období II. světové války. Návštěva dále pokračovala malým pohoštěním s neformálními rozhovory na úřadě městyse v kanceláři starosty. Poté si nástupci USA prohlédli nalezené části bombardéru v depozitu muzea, které se teprve čistí a restaurují a pak následoval přesun do Palačova k památníku amerických letců a na místo dopadu bombardéru a prováděného průzkumu. Místo bylo zaevidováno a zaznamenáno pomoci GPS. K rozloučení se zástupci USA došlo symbolicky u památníku amerických letců a nově obnovené vrtule. Závěrem si alespoň ve zkratce připomeňme poslední okamžiky posádky „Palačovského“ bombardéru: „Jednotlivé bombardovací svazy přelétávaly ke svým cílům přes území Moravy směrem do Slezska ve výšce okolo 9000 metrů.
Ve skupině mířící na Odertal v sestavě 765. perutě 461. bombardovací skupiny letěl na pozici číslo tři Consolidated B-24 J Liberator výrobního čísla 42-50953 s přezdívkou „ Flying Finger“ (Létající prst) s osádkou ve složení: 2nd Lt Philips Crossman – pilot a zároveň velitel letadla, 2nd Lt Earl Kreps – druhý pilot, 2nd Lt William McLain – navigátor, F/O Hugh Hanley – bombometčík, Sgt Leonard Geier – horní střelec, S/Sgt Valden Barnson – levý boční střelec, Sgt William White - spodní střelec, Sgt Lawrence Eidsmore – přední střelec, Cpl John Sainio – pravý boční střelec, Stg Bernard Freeman – zadní střelec. Stálou posádku 10 mužů toho dne rozšířil jedenáctý člen – 1 st Lt Jack Cody – zbrojíř letky, který v horní střelecké věži vystřídal Stg Geiera, který jinak plnil funkci palubního mechanika a horního střelce v jedné osobě. V 11.45 hod. byla tato skupina nad obcí Troubky na Přerovsku napadena německými stíhači. Němci dorážejí jako vosy.
Nalétávali křídlo na křídlo shora z pravé polosvéry. Pouštěli se riskantně skrz hradbu střel bombardérů a zahajují palbu až v jejich těsné blízkosti, což znásobovalo výsledný efekt útoku. Crossmanův Liberator je zasažen řadou střel. Po prvním útoku se stíhači zformovali k druhému výpadu. Motor číslo tři odchází. Útočníci se formují k novému útoku a ve dvojici odstřelují bombardér. Nalétávají na zadní část bombardéru. Zadní střelec Sgt Freeman křičí: „Dostal jsem jednoho z nich“. V tom je bombardér B-24 zasažen dávkou 20 mm granátů. Plechy jsou vyrvány a odlétávají do volného prostoru. Granáty explodují uvnitř trupu. Bombometčík F/O Hanley je zasažen střepinou do levé nohy, dávka střel zasáhla zadní část letounu, kde smrtelně zranila čtyři zadní střelce. Zasažena je rovněž i horní střelecká věž, v niž operuje Lt Cody. Ten je těžce raněn na obličeji a střepina zasáhla i jeho levé oko. Sgt Geier je rovněž zasažen střepinou do kolena.
Němečtí stíhači se nyní zaměřují také na přední část letadla, která dostává také dávku střel. Po řadě útoků je letadlo ve velmi špatném stavu. Piloti doslova zázrakem drží stroj v horizontálním letu. Kontrola nad letadlem se stále zhoršuje. Střely poškodili také elektroinstalaci a další rozvody, intercom byl zcela vyřazen z provozu a pilot nemá žádné informace o dění v zadní části letadla. Po chvíli odchází i motor číslo čtyři. Posádku drží ve vzduchu již jen dva motory. Vibrace se zvětšují. Před několika minutami se odpoutali ze svého boxu a nabírají jihovýchodní směr letu. F/O Hanley se pokouší odhodit náklad bomb, ale protože je poškozena i hydraulika, dveře bombovnice nejdou otevřít. Proto volí poslední možnost a salvou se zbavuje bomb přes zavřená vrata bombové šachty. Z rozbitých dveří se stane posléze ideální únikový východ. Pilot vydává tlačítkem alarmu signál k okamžitému opuštění letadla. Nastává drama, ve kterém se snaží členové posádky zachránit si život. V přední střelecké věži naštěstí střely nepoškodily hydraulické ovládání věže a Stg Eidsmore otevírá dveře do nosu trupu.
Na několik málo sekund se ho zmocní panika, když nemůže najít svůj padák. Ale pak jej nalézá pod navigátorským stolkem. Svléká si ze sebe tzv. Mae West, navlékl si padák a dal se na cestu z nosu trupu k bombovnici. Tady již je několik členů posádky, kteří pomáhají Lt Codymu s navlečením padáku. Když se dostal k nouzovému východu, byl někým vyhozen ven. Mezitím opustili letoun i ostatní. Velitel 2nd Lt Crossman pravděpodobně jako poslední. Sedmi letcům se otevírají hedvábné padáky a pomalu se snášejí na moravskou zem v blízkosti Starojické Lhoty. Poté putují do zajateckých táborů a dožijí se v nich konce války. Z rozstříleného „Flying Fingeru“ se seskokem nezachránili čtyři střelci ze zadní části letounu, kteří se zřítili spolu s bombardérem za Palačovem. Ohořelé ostatky čtyř letců – Valdena Barnsona, Williama Whita, Johna Sainia a Bernarda Freemana – byly nalezeny v troskách letounu a 20. prosince 1944 pohřbeny několik metrů od místa tragédie.
Po válce, 9. června 1946 jim byl odhalen památník z iniciativy místního národního výboru za přítomnosti zástupců armády, úřadů a občanů širokého okolí. V srpnu téhož roku byla jejich těla exhumována americkými vojáky a převezena na hřbitov amerických vojáků v blízkosti města St.Avold ve Franci a poté převezena do Spojených států. Tolik k jednomu z válečných příběhu, který se zde odehrál před 65 lety, a na který by se nemělo zapomínat. To je i posláním Klubu přátel Suchdolu n.O. – sekce vojenské historie.
Petr Bartošík
Použité prameny: - J.Rajlich „Mustangy nad Protektorátem“
- Petr Kocián „Havárie amerického bombardovacího letounu B-24J u obce Palačov 17.prosince 1944“
- archiv Muzea městyse Suchdol n.O.
Fotografie z této akce naleznete na:
Kontakt
muzeum@suchdol-nad-odrou.cz
Kamila Böhmova
605 113 310
724 389 269