Válečný osud podporučíka Rudé armády Vasilije Michajloviče Skarjukina

Před několika lety se podařilo díky zpřístupněným archivním dokumentům z Centrálního archivu Ministerstva vnitra Ruské federace v Podolsku zjistit jména některých vojáků Rudé armády, kteří padli na konci 2. světové války při osvobozovacích bojích v Suchdole nad Odrou. Jména těchto padlých hrdinů tak bylo možno v květnu 2015 po 70-ti letech připomenout a uvést na pamětních deskách pomníku padlých v Suchdole n.O., kde jsou také mimo jiné pietně uloženy i ostatky čtyř neznámých vojáků Rudé armády, které byly objeveny náhodně u Kletného teprve v nedávné době.

Mezi 15-ti zjištěnými jmény padlých hrdinů na území městyse Suchdol n.O. a v místní části Kletné, které bylo možné dohledat a potvrdit byl i 22 letý podporučík Vasilij Michailovič Skarjukin, který podle dobových záznamů padl v boji dne 6.5.1945 u kostela v Suchdole n.O. Úřední záznam z 9.5.1945 o jeho úmrtí byl následně zaslán jeho rodině. Smutná zpráva jeho matce Anně Alexandrovně v samém závěru války!

V něm se potvrzuje, že podporučík Skarjukin padl a je pohřben ve společné provizorní mohyle u kostela na východním okraji obce Suchdol v Československu.

Vasilij Michailovič Skarjukin se narodil 29.12.1923 ve vesnici Čuriki v Čapajevském okrese v Moskevské oblasti Sovětského svazu (SSSR), národnost ruská, od roku 1940 člen Komsomolu, do Rudé armády vstoupil v listopadu 1941. Sloužil u 258. střeleckého pluku 140. střelecké divize, která v rámci vojsk 38. armády se výrazně podílela na osvobození mnoha obcí na Novojičínsku. Podporučík Skarjukin se od 25. dubna 1945 účastnil posledních útočných operací jako velitel čety 3. střeleckého praporu a opakovaně šel mužstvu příkladem kdy projevoval odvahu a hrdinství. V bojích na okraji Moravské Ostravy se svou četou nejprve vtrhl do nepřátelských opevněných pozic a zničil zde postavení těžkého kulometu i s jeho obsluhou a četu nepřátelské pěchoty.  Při likvidaci obklíčeného nepřátelského uskupení ve městě pak jeho četa zlikvidovala  18 nacistů. Skarjukin byl 30. dubna 1945 lehce raněn, přesto bojiště neopustil a zůstal se svými muži až do ukončení bojů tohoto dne. Za svou bojovou činnost byl navržen na vyznamenání „Řádem rudé hvězdy“. Dne 6. května 1945 se účastnil opět se svou četou bojů o Suchdol n.O., kde měl i padnout.

Od roku 2015 došlo k dalšímu postupnému uvolňování a badatelskému zpřístupnění archivních dokumentů z CAMO RF v Podolsku, z kterých se následně s překvapením dozvídáme, že podporučík Vasilij Michailovič Skarjukin válku přežil! Byl sice úředně prohlášen za mrtvého, ale po válce přišel dopis z evakuační nemocnice č. 40396, kde Skarjukina léčili ze zranění. Vstal tak doslova z mrtvých a v Suchdole n.O. se „po druhé narodil“! Kdo byl v Suchdole n.O. pohřben místo něho a s jeho identitou zůstane již zřejmě na vždy nezodpovězenou otázkou.

Vasilij Michailovič Skarjukin se tak po válce přece jen shledal se svými blízkými. Byl vyznamenán medailí „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941 -1945“. V Rudé armádě dále sloužil až do 4.11.1955, kdy byl oficiálně demobilizován v hodnosti kapitána. Dne 13.6.1952 byl vyznamenán medailí „Za bojové zásluhy“ a 6.11.1985 jako válečný veterán „Řádem vlastenecké války – II. stupně“.

Jak vidno válečné osudy přímých účastníků osvobozovacích bojů nás mohou i po létech stále něčím překvapit. Všem těmto mrtvým i živým vojákům patří naše poděkování.

Městys Suchdol nad Odrou byl osvobozen

Rudou armádou 6. května 1945

Pomník padlých Rudoarmějců v Suchdole n.O. dne 6. května 2021