V Krnově byly nalezeny trosky Šturmoviku

Trosky legendárního sovětského bitevního letounu Il-2/m3 Šturmovik z konce 2. světové války byly objeveny na poli u Krnova na jaře letošního roku na základě informací 84-letého pamětníka pana Jiřího Nálepy. Naše pátrací skupina z leteckého muzea v Suchdole n.O. sice měla již od roku 2003 zajímavou, ale poměrně jen kusou informaci o možné havárii Il-2 od jiného pamětníka: „Mezi Krnovem a Opavou, tam kde jde souběžně se silnicí i voda je splav a tam je havarovaná Il-2 z roku 1945. Ze země ční motor a plechy. Zbraně zůstaly na povrchu a byly odklizeny.“, nicméně další pátrání v archivních záznamech i v terénu nevedlo k žádnému hmatatelnému úspěchu a navíc se tato informace po tolika letech od konce války zdála být až přiliž neuvěřitelná… než aby to mohla být pravda!

Vzpomínky Jiřího Nálepy, který se po 2. světové válce se svými rodiči do Krnova přistěhoval z Kateřinic (bydleli na č.p. 20), vše znovu nastartovaly a posunuly celé naše dosavadní pátrání dále. Jeho otec Romuald Nálepa byl příslušníkem finanční stráže (respicient FS v Kateřinicích a Trnávce) a hned v polovině května 1945 byl služebně přeložen právě do Krnova. Finanční stráž v Krnově měla tehdy své sídlo na ulici Bližčické (dnes výrazně žlutý bytový dům) na okraji města nedaleko hranic s Polskem. Zde se později do služebního bytu nastěhovala i celá rodina Nálepova. Tehdy 12 letý Jiří při svých klukovských průzkumech okolí objevil na poli před domem kus pancéřového skla a další drobné fragmenty havarovaného letadla. Také si všiml u nedaleké továrny výrazného válečného pomníčku zhotoveného z trosek letadla, který měl připomínat zahynulé sovětské letce. Nechme však dále hovořit přímo Jiřího Nálepu:

„Otec byl služebně přidělen do Krnova k finanční stráži. My jsme se později přistěhovali za ním na jaře roku 1946. V předzahrádce továrny - trhárny textilu byly vztyčeny křídla a část trupu letadla. Po stranách byly zohýbané palubní zbraně – kulomety osázené náboji v pásu. Ty byly takové větší a pokroucené po dopadu. Pomníček tu byl dlouho po válce, pak vše bylo uklizeno. Tento “památník“ postavil vedoucí ve fabrice pan Alois Křípal. Mě se podařilo na poli před domem najít místo dopadu a na něm několik nábojů a trojúhelníkové sklo o stranách asi 25 – 30 cm, síly asi 3 – 4 cm. Rozbít to nešlo, až po velmi silném úderu kladiva se toto sklo roztříštilo na drobné kousíčky podobně jako u autoskla… A utíkal čas a já zůstal jako jediný pamětník. Nevím co se stalo s pilotem, ale určitě ho někdo hledá. Českých obyvatel v Krnově bylo poskrovnu - pouze několik desítek. Část jsem jich znal. Většinou to byly smíšená manželství a s dětmi jsme byli kamarádi. Naučili jsme je český jazyk, o německý zájem po válce nebyl. Ubíhala léta, četl jsem o vykopaných spadlých letadlech a bylo mi líto, že o tomto letadle nikdo nic neví. První pokus byl asi před 10 -15 lety, kdy jsem se dozvěděl, že někde v Krnově – Kostelci má někdo kontakty na hledače. Slíbil, že se ozve, ale zůstalo pouze u slibu. Pokusil jsem se setkat s redaktorem Regionu p. Kubou, ale nevěřil mi a jeho zájem byl úplně jiný. Dále jsem žádal o rozhovor se starostkou Krnova. Nepřijala mně. Sekretářka mne poslala za místostarostou a ještě jedním pracovníkem městského úřadu. Typ letadla mi pak ukazovali na internetu. Také však zůstalo u slibu, že se ozvou. Po nějakém čase jsem znovu žádal o rozhovor se starostkou, ale sekretářka mi řekla, že tam na poli nic není, tak jsem to vzdal. O ruské letadlo tady zřejmě nemá nikdo zájem. Nesouhlasil jsem se vstupem sovětských vojsk v roce 1968, ale tito vojáci z roku 1945 byli opravdu hrdinové…“  

Shodou náhod, jak už to tak v životě bývá, se k nám do suchdolského muzea dostala i informace o spadlém letadle pana Nálepy, prostřednictvím kronikáře obce Kateřinic pana Františka Novobilského, a naše následná společná komunikace a pátrání na místě v březnu 2017 přinesly i své první výsledky v podobě drobných fragmentů nalezených na poli před domem. Přímo na povrchu se nacházely úlomky duralu, odlomený kus vačkové hřídele i další části leteckého motoru AM-38 a také nábojnice z palubního kanónu Vja 23. Z nalezených fragmentů bylo jasné, že jsme na správném místě, a že zde opravdu před léty havaroval sovětský bitevní stroj Iljušin Il-2/m3. Hloubkové zaměření místa magnetometrem nekompromisně prokázalo, že v zemi se nacházejí další velké části letadla a snad i celý motor, o kterém jsme dříve slyšeli, a který by mohl být hlavním zdrojem informací a posloužit k celkové identifikaci letadla i osádky…

Na poli bylo zaseto obilí. Nastalo období čekání, příprav a dalšího pátrání v archivech. Byly vyřízeny všechny administrativní náležitosti nezbytné k terénnímu průzkumu a v materiálech Centrálního archivu ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku byly ověřovány informace o ztrátě šturmoviku v tomto prostoru. Veškeré přípravy byly směřovány na začátek srpna 2017. 15. srpna jsme obdrželi informaci od uživatele pozemku, že je posekáno. Následně v pátek 18. srpna byly vytýčeny podzemní vedení inženýrských sítí a náš rýč se za přítomnosti pana Jiřího Nálepy poprvé konečně zaryl do krnovské půdy. Po několika zarytí rýč narazil na pevnou překážku a v kopané sondě se objevil blok leteckého motoru. Ohnutá hřídel motoru více jak 72 let odolávala dotírajícím pluhům zemědělců obdělávající tuto kamenitou zem v blízkosti pohraniční řeky Opavy. Obrovská radost v očích pana Jiřího, který se konečně dozvěděl po 70 letech svého života o záhadném letadle více, i překvapení nás všech přítomných byly veliké. Motor vězel v zemi pouhých 17 cm pod povrchem, a pak nenaslouchejte pamětníkům a nevěřte zapomenutým příběhům…

Ve dnech 18. - 19. srpna 2017 byl u Krnova vyzdvižen nejen motor AM-38F s reduktorem, ale i přední části mohutné pancéřové konstrukce bitevního letadla, torza dvou vrtulových listů, tlakové nádoby, agregáty, torzo kulometu ŠKAS i větší množství munice 7,62 mm, 12,7 mm a 23 mm, o kterou se bezpečně postarali pyrotechnici Policie ČR. Okolní zemina vykazovala stopy po požáru. Mezi množstvím drobných konstrukčních prvků bitevníku byla nalezena část signální pistole a dvojice zámků upínacích přezek letců v poleze „uzamčeno“ což nasvědčuje o tom, že pád letadla nepřežil pilot ani zadní střelec/radista. Jejich ostatky však nebyly na místě nalezeny. Vzhledem k plytkému umístění motorové části letadla, chybějícímu kokpitu a dalším nálezovým okolnostem lze předpokládat, že jejich rozbitá těla po havárii zůstala na povrchu a byla následně pohřbena mimo vlastní vrak letadla. Je zatím otázkou kde. Zda někde na okraji pole, nejbližším hřbitově anebo zda byli převezeni na některé z centrálních pohřebišť vojáků Rudé armády. Opava, Bruntál ? To je zatím předmětem našeho dalšího pátrání, zrovna tak jako identifikace válečného stroje a členů jeho osádky. V současné době bylo na motoru šturmoviku nalezeno a „rozluštěno“ jeho výrobní číslo – ф 256440, což je zatím jediným a hlavním vodítkem k identifikaci. Podle našeho předchozího pátrání v ruských archivních dokumentech zatím předpokládáme, že se s největší pravděpodobností jedná o havárii bitevního Iljušinu Il-2/m3 ze dne  28. března 1945 kdy se z bojového letu v prostoru Krnova nevrátila osádka 93 gardového bitevního leteckého pluku 5 gardové bitevní letecké divize 2 letecké armády. Stroj byl zasažen protiletadlovou palbou nepřítele. Pilot gardový nadporučík Jevgenij Borisovič Žebrovskij, nar. 1921 v Leningradské oblasti, zahynul ve svých 24 letech. V armádě byl od roku 1940. U pluku byl velitelem „zvěna“. Pocházel z Leningradu, kde na něho čekala i jeho žena. O střelci/radistovi zatím nevíme nic bližšího, v záznamu „Nevratných ztrát“ jeho jméno není uvedeno… vše bude vyžadovat delší čas a bližší spolupráci s ruskými badateli.

Sovětští letci a vojáci, kteří padli v osvobozovacích bojích nejen v Krnově, ale celé naši vlasti si jistě zaslouží naši úctu a jejich jména by neměla být zapomenuta. Jde zde o mnohem více jak o pouhé pózy u pomníků a předhánění se s proslovy našich představitelů ve dnech výročí. Zajímejme se sami a hledejme jména a osudy těchto vojáků, na které dodnes někdo někde vzpomíná a jejich blízcí neznají a dosud hledají jejich hroby. Buďme jim neskonale vděčni za jejich oběti, také díky těmto lidem dnes žijeme a mluvíme zde česky. Jistě někdo bude namítat, že před časem jsme se ve školách museli učit také povinně ruský jazyk, ano to je však již jiná historie, o čemž mluvil i pan Jiří Nálepa. Na odhodlání, hrdinství a obětech běžných vojáků se i po dlouhých letech nic nemění a jakékoliv politikaření zde nemá své místo – jde jen a pouze o prostou lidskou slušnost a vděk.

O dalších výsledcích pátrání leteckého muzea v Suchdole n.O. Vás budeme dále průběžně informovat.

                                                                                                                               Petr Bartošík

Fotografie k článku:

Vyzdvižení:

https://leteckemuzeusuchdol.rajce.idnes.cz/Krnov_IL-2_m3/