Pilotní odznak Luftwaffe z Radhoště

Před časem jsme Vás na našem muzejním webu informovali v článku „Padlí Ikarové ve stínu Radegasta“ o našem pátrání a nalezení místa dopadu německého bombardéru  Heinkel He 111 na svahu hory Radhošť z 1.9.1940. Toho dne zde v hořících troskách letadla zahynula celá jeho čtyřčlenná osádka. Pilotem tohoto stroje byl tehdy 21 letý pilot - Gefreiter Walter Höhm (*12.10.1918). Více informací  přímo v článku -  https://www.leteckemuzeum.eu/news/padli-ikarove/ .

Při našem pátrání a ojasňování této již téměř zapomenuté události jsme vůbec nepočítali s tím, že tento příběh může mít i po téměř 80- ti létech ještě své další pokračování…

Naše muzeum kontaktoval jeden z kolegů „hledačů ztraceného času“, který se na horu Radhošť vypravil a na místě havárie našel kromě zajímavých drobných fragmentů z havarovaného stroje i letecký pilotní odznak Gefreitera Waltera Höhma!!! Zázraky se dějí a my jsme moc rádi, že se s Vámi o ně můžeme alespoň takto podělit.

Letecký pilotní odznak (německy: Flugzeugführerabzeichen), bylo německé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno pilotům Luftwaffe, kteří ukončili základní pilotní výcvik a provedli několik bojových vzletů proti nepříteli. Byl zaveden 14. března 1935 výnosem nejvyššího velitele vojenského letectva Luftwaffe a říšského ministra pro letectví Hermanna Göringa. Dalším výnosem z 26. března 1936 vznikl Letecký odznak pro pilota a pozorovatele (Flugzeugführer- und Beobachterabzeichen). Ten se uděloval vojenským pilotům, kteří ukončili výcvik vojenského pozorovatele. Pokud se tak stalo, museli vyměnit svůj Pilotní odznak za Letecký odznak pro pilota a pozorovatele. Tyto znaky se lišily pouze v tom, že Letecký odznak pro pilota a pozorovatele měl pozlacený dubovo-vavřínový věnec. Pilotní odznak vyrábělo vícero německých firem z různých materiálů a v různých velikostech. Vyráběn byl ze zinku, barevného kovu nebo stříbra. Odznak se skládá ze dvou snýtovaných částí – ze stříbrného oválného věnce a z letící orlice, která drží v drápech hákový kříž. Šířka odznaku bez orlice činí přibližně 42 mm a výška 53 mm. Rozpětí křídel orlice je 65 mm a velikost hákového kříže se pohybuje mezi 15 až 16 mm. Věnec o rozměrech 8 mm na šířku a 2,5 mm na tloušťku byl tvořen z poloviny z dubových listů a žaludů a z druhé poloviny z vavřínových listů. Ve spodní části, kde se tyto ornamenty prolínají, je věnec ovázán třemi 2 mm širokými stužkami.

SVETOZÁR, Pavlík. Vyznamenání a bojové odznaky Třetí říše I.. 1. vyd. Martin: Kozák-Press, 2007. 155 s. ISBN 978-80-969292-6-9.