Karel KŘENEK - Příběh stíhače

Narozen 25.11.1918 ve Valašské Bystřici. Léta dospívání prožil ve Slavičíně, kde se také začíná jeho válečná pouť do zahraniční armády. Nespokojen s rozbitím Československé republiky opouští 13.12.1939 Slavičín a překračuje státní hranici do Maďarska. Zde legitimován a internován od 15.12.1939 do 9.3.1940 ve věznici Tolonczház. Podaří se mu však uprchnout do jugoslávského Bělehradu, kde se na československém konzulátě hlásí dne 18.3.1940 do čs. armády.

Se skupinou dalších čs. uprchlíků cestuje přes jugoslávské hranice do Cařihradu a odtud na druhou stranu Dardanelské úžiny na asijský kontinent – přes Bospor, syrské Sleplo, dále na československý konzulát v Bejrútu a konečně se dne 29.6.1940 dostává do Palestiny. Zde se již pod velením pplk. Klapálka formuje Čs. pěší prapor 11 - Východní (Czechoslovak Infantry Batalion No. 11- East).

První vojenský výcvik absolvuje ve vojenském táboře Vedeta nedaleko Tel Avivu. Dne 28.7.1940 zde skládá vojenskou přísahu jako vojín I.roty, které velel štábní kapitán Zástěra. Od 31.5.1941 je prapor nasazen na frontu do Západní pouště a Sýrie. Od 14.10.1941 je zařazen do první obranné linie obleženého Tobruku a naposledy je bojově nasazen při obraně přístavů v Palestině a Libanonu. V této době je prapor reorganizován na protiletadlovou jednotku s názvem 200. čs. lehký protiletadlový pluk – Východní,
se stavem 878 mužů.

Dne 24.6.1942 vydává Čs. mise na Středním východě výzvu k náboru do letectva ve Velké Británii. Karel Křenek je vybrán ve skupině 171 vojáků, kteří se nalodili 22.10.1942 na loď „Santa Maria de Orduna“ v přístavu Suez.  Loď s „Leteckou skupinou - Východní“ připlouvá  do přístavu Greenock u Glasgowa dne 1.1.1943. Od 2.1.1943 začíná Karel Křenek ve výcvikovém a náhradním středisku opět jako vojín nováček v Královském britském letectvu – RAF (Royal Air Force). V RAF obdržel své osobní číslo 788481. Je vybrán spolu s 55 muži pro pilotní výcvik, jehož základní část absolvuje ve Velké Británii. Od 22.9.1943 pak v pokračovací škole pilotů jednomotorových letadel v provincii Alberta v Kanadě na letišti
De Winton a Medicine Hat. Výcvik zde probíhal na letounech Tiger Moth, Cornell a zejména Harward II. Poslední fázi leteckého výcviku absolvuje ve Velké Británii na základně Desford, kde se 8.9.1944 stává výkonným letcem zaškoleným na bojovém stíhacím letounu Spitfire V. Dne 14.9.1944 je povýšen na četaře.

V dalším období působí v operačních a výcvikových jednotkách v Ternhillu a Shotu. V závěru války se podílí u 134. čs. polní stíhací skupiny na leteckých doprovodech bombardovacích svazů nad cíle v západní Evropě a účastní se hlídkových a doprovodných letů jednotek pobřežního letectva při zajišťování konvojových plaveb spojeneckých lodí ve vodách západního a severního Atlantiku. Zde ho také zastihne konec II.světové války.

Dne 13.8.1945 přistává Karel Křenek na ruzyňském letišti v Praze spolu s příslušníky čs. stíhacího wingu, jehož velitelem je novojičínský rodák Jaroslav Hlaďo. Za dva dny – 15.8. se po 6. letech vrací do Slavičína. Již 20.8.1945 žádá o zproštění z vojenské služby a vrací se do občanského života.

V roce 1948 vstupuje do manželství se slavičínskou rodačkou Ludmilou Mikulcovou a stěhuje se do Suchdolu nad Odrou. K trvalému pobytu je hlášen od 24.8.1948 v domě č.p. 409. Dne 30.3.1949 se jim zde narodil syn Karel.

Karel Křenek byl v Suchdole nad Odrou zaměstnán jako vedoucí prodejny TEP – obchodu s textilem, který se nacházel v přízemí rodinného domu. Rodina Křenkových zde bydlí do roku 1954, kdy se stěhuje do Krnova.

Dne 6.1.1955 je podobně jako většina jeho válečných kamarádů ze západní fronty zajištěn Státní bezpečností (StB) a ve vykonstruovaném procesu je obviněn z velezrady a podvracení republiky, následně je obžalován a odsouzen k 16-ti letům vězení a propadnutí veškerého majetku. Postupně je internován ve věznicích Leopoldov, Mírov a Valdice. Dne 10.5.1960 je podmínečně propuštěn u příležitosti amnestie prezidenta republiky. S podlomeným zdravím a psychickými i fyzickými následky umírá ve svých 43 letech v Krnově dne 22.3.1962.

Téměř po čtyřiceti letech – v roce 1990 – byl Karel Křenek rehabilitován in memoriam u Krajského soudu v Ostravě a posléze u Nejvyššího soudu v Praze. Rozsudek z roku 1955 byl v plném rozsahu zrušen a označen jako neplatný a protiprávní.

Za svou činnost v období II. světové války byl četař Karel Křenek vyznamenán:

- Československou medailí „Za chrabrost“

- Československou medailí „Za zásluhy“ I.stupně

- Československou vojenskou pamětní medailí

Výpis z rozkazu ministra obrany ČR ve věcech personálních č. 101 ze dne 29.5.1995:

Jako výraz vojenské rehabilitace vojáků v záloze, ve výslužbě a in memoriam, kteří byli postiženi za občanské a politické postoje v letech 1948 – 1989, u příležitosti
50. výročí ukončení II. světové války v Evropě, se dne 25.5.1995 mimořádně povyšuje do hodnosti majora in memoriam Karel Křenek.

Další fotografie k článku:

https://leteckemuzeum.galerie.cz/5770864-krenek-karel-pribeh-stihace