Vzpomínka na Jiřího Davida (1944 - 2009)

Dne 22.2.2011 uplynuly dva roky, kdy nás nečekaně opustil nadšený letecký badatel, archeolog a kamarád Jirka David, na kterého stále s úctou vzpomínáme a je tak pořád s námi - v našich srdcích.

Od mládí ho zajímala válečná historie a letadla. Zájem o válečné události na Vyškovsku ho spojil s leteckou archeologií, která se stala jeho opravdu velkým životním „koníčkem“.

Pracoval ve vyškovské Zbrojovce a poté na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově.

V roce 1977 spolu s Jindřichem Drebotou a Vlastimilem Schildbergerem zakládají tzv. pátrací skupinu Z 77. Tato skupina soustředěna kolem redakce armádního časopisu Zápisník se začíná aktivně a systematicky zabývat hledáním a vyzvedáváním havarovaných letadel z období 2. světové války a pátráním po osudech jejich posádek na území tehdejšího Československa. Jirka se tak naplno věnuje leteckému badatelství a archeologii – odborné činnosti, která tehdy byla takříkajíc „v plenkách“. Byl to tehdy „zájem“ poplatný době a šlo o objasňování havárií jen spojeneckých letadel a posádek, a to především sovětských. Tato skupina po dobu svého působení zaznamenala mnoho úspěchů a opravdu pozoruhodných zjištění. Výsledky jejich badatelské práce byly tehdy prezentovány v časopise Zápisník a v tzv. „Síni sovětských letců“ v areálu vyškovské Zbrojovky. Při terénních průzkumech se samozřejmě mnohdy narazilo i na letadla z druhé bojující strany, ty si však musely počkat na své objasnění až po roce 1989.

Dne 27.2.1993 je založena Nadace Letecké historické společnosti Vyškov, kde Jirka David působí v jejím vedení. Zde pokračuje ve své činnosti a je tělem i duší „Sekce letecké archeologie“ a to prakticky až do své smrti. Na základě spolupráce Nadace LHS Vyškov a armády (VVŠ ve Vyškově) vzniká letecké muzeum, které je umístěno v areálu vyškovského letišti - tak jak ho známe dnes. Právě zde jsou vystaveny výsledky dlouholeté badatelské práce a letecké archeologie a je tak oceněn čas, který Jiří této záslužné činnosti věnoval. Dnes je tato expozice středem zájmů leteckých nadšenců a zdrojem poznání mnoha návštěvníků muzea.

V roce 1999 navazuje náš Klub přátel Suchdolu n.O. (KPS) spolupráci s Nadací LHS Vyškov. Zásluhou Nadace, ale především díky vstřícnosti a obětavosti Jiřího Davida, vzniká v našem muzeu první malá expozice věnovaná letecké bitvě ze dne 17.12.1944. Jsou zde vystaveny části Messersmittu Bf 109 G-10 Lt. Heinze Kriega, který havaroval u blízkých Mankovic (trosky stroje a ostatky pilota byly vyzvednuty Nadací LHS Vyškov dne 6.11.1999).

Byl to právě Jirka David, který svým badatelským zájmem a nadšením v nás, členech Klubu přátel Suchdolu n.O., „zasel semínko“ našeho pozdějšího společného zájmu - „kopání letadel“. Členové KPS následně zakládají samostatnou „Sekci vojenské historie“ a pracují společně s LHS na dalších do té doby neobjasněných případech. V Suchdole nad Odrou v místním muzeu tak postupně vzniká letecká expozice, která dokumentuje leteckou válku nad Severní Moravou a Slezskem.

Jirkův kamarádský přístup, bezbřehá vstřícnost a nadšení pro věc pro nás v našich začátcích i později, moc znamenala. Za jeho zásluhy a obětavou pomoc při budování našeho muzea byl oceněn starostou obce Suchdol n.O., u příležitosti 65. výročí konce války  pamětní medailí a stává se zároveň i čestným členem KPS.

V roce 2004 se u něho bohužel začíná projevovat vážné onemocnění. Přesto se dál věnuje své činnosti pro Nadaci LHS Vyškov a s nemocí, která ho stále více omezuje, statečně bojuje.

V květnu 2008 se s námi účastní vyzdvižení trosek B-24 J u Palačova a nikoho z nás vůbec ani nenapadá, že se s ním vidíme naposledy. V neděli 22.února 2009 ve věku 64 let Jiří David po dlouhé těžké nemoci umírá. Všechny, kteří ho znali, tato zpráva hluboce zasáhla.

Chtěli bychom tímto na něho vzpomenout a vzdát mu čest za jeho celoživotní práci, kterou věnoval letecké archeologii a objasňování případů leteckých havárií z období 2. světové války. Svou činností se snažíme jít dále v jeho šlépějích a pokračovat v tom, co Jirka míval tolik rád a již se mu více nepodařilo naplnit. Jeho zásluhou dnes můžeme zažívat stejnou radost z výsledků badatelské práce a sdílet tak podobné pocity jaké míval on.

Čest jeho památce!