Létající „Tobrucké krysy“ ze Suchdolu nad Odrou

Z historie je známo, že pro odvážné obránce přístavního města Tobruk, ležícího na severoafrickém pobřeží Středozemního moře, se vžil název „Tobrucké krysy“. Ke statečným vojákům hájícím tento strategicky významný přístav v severní Africe před útoky německého Afrikakorpsu a italských jednotek patřili i Čechoslováci, kteří zde bojovali spolu s Poláky, Australany, Indy a Brity. Původně poněkud hanlivé německé pojmenování pro australské vojáky postupně s hrdostí přijali i ostatní obránci Tobruku.

Oficiální vznik naši jednotky pod označením Čs. pěší prapor 11 – Východní, která byla posléze začleněna do britské 23. pěší brigády se datuje k 1. listopadu 1940. Jádro této jednotky původně tvořilo 206 československých uprchlíků před nacisty, kteří 29. června 1940 odjeli se štěstím do Brity obsazené Palestiny z libanonského Bejrútu. Po intenzivním výcviku v okolí oázy Jericho v Judské poušti byla jednotka postupně přesunuta do Egypta, Sýrie a Libye. Vlastní Tobrucký přístav Čechoslováci hájili od října 1941 do dubna 1942. Kmenový stav mužstva ke dni 31. května1941 celkem čítal 759 mužů. Velitelem této naši vojenské jednotky na Středním východě byl podplukovník Karel Klapálek (1893 – 1984), rodák z Nového Města nad Metují.

28. března 1942 byla tato čs. jednotka začleněna do svazku 4. britské protiletadlové brigády a dne 22. května 1942 pak přejmenována na 200. čs. lehký protiletadlový pluk – Východní.

24. června 1942 uveřejnila Československá vojenská mise mezi vojáky výzvu k náboru do čs. letectva ve Velké Británii. Do řad čs. letectva se k datu 21. srpna 1942 přihlásilo 418 mužů. Po náročných prověrkách byla původní kvóta 150 mužů překročena na 171 přijatých uchazečů. 

22. října 1942 vyplula ze Suezu kolem Afriky do Velké Británie loď pod názvem „Santa Maria de Orduna“, na jejíž palubě byla i Letecká skupina - Východní s čs. dobrovolníky do řad RAF. Do britského přístavu Greenock u Glasgowa připlul transport čs. vojáků ze Středního východu dne 1. ledna 1943.

                             Jindřich Adámek                                                  Karel Křenek

Po absolvování písemných, psychotechnických a lékařských zkoušek byli vojáci rozděleni na jednotlivé odbornosti. Na funkci pilota bylo nakonec vybráno 55 mužů – mezi nimi byli i dva suchdolští občané Jindřich Adámek (1918 – 1993) a Karel Křenek (1918 – 1962).

(o osudech obou letců příště)